Zdeňku, není nikdo v Československu, kdo by Tě neznal. Můžeme spolu s Tebou nahlédnout do problematiky, na kterou se Tě jistě jen tak někdo neptal?
Prosím, jen se ptej.
Bota jménem Melichar, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, to už tady bylo. Bude něco i o nohách? :-)
Znám jednu pohádku o chaloupce na kuřích nožkách, ale ta je nefilmovatelná. Aspoň Ti ji řeknu: stojí chaloupka na kuřích nožkách, kolem ní se batolí několik takových malých chaloupek. Chaloupka si povzdychne – ještě jednou se otočím k lesu zády, to určitě! :-)
Péče o nohy je nejen potřebná, ale i mimořádně příjemná. Dopřáváš si alespoň čas od času odbornou pedikúru nebo fantastickou masáž chodidel?
Asi mi nebudeš věřit, ale v životě jsem na pedikúře nebyl, ani na žádné fantastické masáži chodidel. Zatím jsem neměl s nohama ani s nehty žádné trable. Aby Ti to nebylo líto, nebyl jsem ani na manikúře, ani u holiče. Všechno sám :-)
Jako býk si právě takovou péči umíš mimořádně vychutnat, že jo? S Tvým optimismem, radostí ze života a maximální pohodou to ani jinak nejde, si myslím.
Zřejmě Tě zklamu, ale znám jiné radosti života, než se nechat lechtat na chodidlech. A pak - nejsem lechtivý. Ani trošku :-)
Myslíš si, že babka Kropáčková chodila na pedikúru? V minulosti to patřilo k běžným činnostem zejména starších lidí.
Ježiš, tak to nevím, to se musíš zeptat jí. Dám Ti její číslo telefonu. Ale myslím, že by mohla na pedikúru chodit, koneckonců je to dáma :-)
Co domácí péče o nohy? Krémy, koupele, rašplička? Když vstáváš ráno ve čtyři hodiny, musíš toho hodně stihnout.
Sice vstávám hodně brzy ráno, stihnu moře věcí, ale že bych si strouhal nožičky, to sotva. Kdepak rašplička, co to je? :-)
Vyzkoušel jsi nějakou zajímavou techniku v péči o nohy na svých toulkách světem? Třeba naposledy ve vesnici Itibo v Keni?
I tam jsem nosil své oblíbené vietnamky a kolikrát keňské bahýnko začvachtalo mezi prstíky. Rychle ale oschlo a pak stačilo jen zadupat a odpadlo :-)
Slyšel jsi už o podologii?
Poprvé loni na podzim na zámku Kozel, kde mě přepadla nějaká Tvá známá a všechno to na mě vychrlila. Bylo to napínavé :-) (Evík Václavovičová z Plzně - pozn.autora :-))
Myslíš jsi, že naši muži o sebe pečují dostatečně? Péče o nohy v sobě zahrnuje nejen kosmetickou údržbu, ale také péči o své zdraví.
Jistě, jsou tací, ale já mezi ně nepatřím. Příroda mně dala do vínku skvělý dar – vůbec mi nesmrdí nohy! Můžu nosit ponožky půl roku v kuse až když se rozpadnou únavou materiálu, a vůbec bys neřekl, že byly nošeny. Navíc od jara do podzimku chodím ve vietnamkách a bos (v létě po ránu v rose na zahradě, to je super!). Pravda, kůže na patách trochu ztvrdne, ale stačí napařit nohy v horké vodě, kuchyňským nožem lehce oškrábnout a je to. Teď se asi kácíš, ale je to pravda.
Kdyby existoval opravdový zázračný modrý nektar, co bys si přál, aby s lidmi po vypití udělal? (úsměv)
Já vím, co máš na mysli :-) Ale přál bych jim, aby jim nesmrděly nohy. Protože není nic protivnějšího, než smradlavé nohy – viz scénu ze Slunce, sena, erotiky. Echt česká. Teď už víš, proč se lidi na Západě a v Americe doma nezouvají. Protože jim smrdí nohy, to je jasný :-)
Jsme v první čtvrtině nového roku. Co bys popřál našim čtenářům?
Zachovat si vždy dobrou náladu, nadhled, klid v duši, čisté svědomí a čisté nohy :-)
Se scenáristou a režisérem Zdeňkem Troškou si povídal Jaroslav Fešar