Spolupracujeme
Doporučujeme
Neurologie je medicínské odvětví, které se zabývá se diagnózou, léčbou a prevencí nemocí a poruch CNS (centrální nervové soustavy-mozek, mícha), PNS (periferní nervové soustavy-nervy) a kosterních svalů. Tradičně se neurologové v České republice věnují i onemocněním páteře. Neurologové se specializují obvykle na řešení neurologických problémů dospělých, jako jsou například mrtvice, Parkinsonova choroba, Alzheimrova choroba, roztroušená skleróza, nádory a onemocnění páteře atd. Na neurologické problémy dětských pacientů se specializuje dětská neurologie.
Centrální nervová soustava (CNS) zahrnuje mozek a míchu. Na hlavovém konci je neurální trubice rozšířena v mozek, který je uložen v neurokraniu a chrání jej kosti lebky. Zbylá část trubice tvoří míchu uloženou v páteřním kanálu. Slouží hlavně jako hlavní vedení motorických a sensitivních drah. Některé reflexní oblouky přesto probíhají už v míše samotné.
Periferní nervová soustava (PNS) zahrnuje všechny ostatní části nervového systému, který neleží v centrální nervové soustavě. Proto se sem řadí velká většina nervů, axonů (výběžků) nervových buněk.
Neuralgie – bolest způsobená zánětem nebo drážděním nervu.
Migréna – silná bolest hlavy spojená s nevolností, zvracením a přecitlivělostí na světlo.
Roztroušená skleróza – postupně se zhoršující onemocnění centrálního nervového systému.Poškozováním ochranných obalů nervových vláken způsobuje poruchy citlivosti, brnění a svalovou slabost.
Mozková mrtvice – poškození mozku, když dojde k přerušení zásobení krví. Projevuje se poškozením tělesných funkcí, které jsou řízené z postižené oblasti.
Neuromuskulární dystrofie – degenerace nervů v centrálním nervovém systému vedoucí k ubývání svalů.
Kvadruplegie – ochrnutí končetin a trupu způsobené poškozením míchy v dolní krční oblasti.
Poruchy rovnováhy - jsou způsobeny afekcí mozečku, centrální senzorické dráhy, osmého mozkového nervu, centrální motorické dráhy nebo jejich vzájemnou kombinací. U nemocných dochází k patologické motorické odpovědi na změny polohy hlavy nebo těžiště těla.
Třes - syndrom, na jehož vzniku se může podílet porucha okruhu bazální ganglia - thalamus - kortex, mozeček - kmen, sval - mícha. Fyziologicky se zvyšuje zejména stresem a chladem. Je možné jej pozorovat při abnormálním držení končetin.
Ataxie- projevuje se nekoordinovanými pohyby a dysmetrií.
Závratě - vertigo je stav, kdy postižený vnímá zdánlivý pohyb okolí vůči sobě v různých směrech. Dochází ke ztrátě přesného rozeznání polohy těla či jeho částí v prostoru, což může vést k nejisté a nekoordinované chůzi, tápání po opoře nebo pádu. Závrať může být doprovázena nevolností, pocitem na zvracení a zvracením.
Poruchy hybnosti - dystonií se označuje mimovolné stahování svalů, které způsobuje abnormální pohyby a pozice. Dystonie může postihnout jednu část těla nebo několik různých oblastí. Dystonie je neurologická porucha, která ovlivňuje hybnost, nemá však vliv na další funkce mozku, jako např. intelekt, zrak, sluch, vnímání či sexualitu.
Neuropatická bolest - vzniká po poškození periferní části (např. nervy na rukou a nohou) nebo centrální části (mozek, mícha) nervového systému nebo obou. Je vyvolána nerovnováhou mezi procesem podráždění a útlumu v nervovém systému a nevyžaduje tedy podráždění speciálních nervových zakončení - nociceptorů.
Epilepsie- je onemocnění projevující se opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Epileptický záchvat je vyvolán náhle vzniklou nerovnováhou mezi excitačními (stimulujícími) a inhibičními (tlumícími) systémy v mozku, tato nerovnováha vede k převaze stimulujících mechanismů a projevuje se záchvatem.
Poruchy paměti- Paměťové funkce jsou nezbytné pro naši orientaci v místě a čase, umožňují nám vnímání minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Poruchy paměti spočívají v různé míře narušení jednotlivých dílčích složek paměti, dochází k jejich snížení nebo zvýšení a jiným kvalitativním odchylkám.
Alzheimerova choroba - je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. Alois Alzheimer popsal toto onemocnění jako prvvní. V současné době není známa příčina vzniku tohoto onemocnění, z neuropatologických nálezů se však ví, jak nemoc probíhá. Změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk. Touto chorobou se také mění látková činnost mozku.
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter - přenašeč, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.
V roce 1817 poprvé Parkinsonovu chorobu popsal londýnský lékař James Parkinson.
Elektroencefalograf (EEG), Elektromyograf (EMG), Sluchové evokované potenciály (BAEP), přístroje pro fyzikální terapii, krevní odběry, zobrazovací vyšetření RTG, CT, MRI.
